platební rozkaz

Řízení o vydání platebního rozkazu je soudní řízení, které je alternativou k „obyčejné“ žalobě. Toto řízení je vhodné v případě, kdy se dá očekávat, že protistrana nebude rozporovat pohledávku, tzn., že nepodá proti platebnímu rozkazu odpor. Soudní poplatek je jedna šestina poplatku, který je potřeba zaplatit při podání „obyčejné“ žaloby.

V rámci řízení o vydání platebního rozkazu je potřeba nejprve podat žádost na vydání tzv. Mahnbescheidu (vzor zde) který podle svého účinku odpovídá soudem zprostředkované platební upomínce (dále jen „platební upomínka“), kterou doručuje dlužníkovi soud. V den podání návrhu na vydání platební upomínky je zastaven běh promlčecí doby. Tento účinek platební upomínka však nemá v případě, že navrhovatel (žalobce) zavinil zpoždění doručení protistraně, např. uvedením špatné adresy.

Pokud dlužník nepodá proti platební upomínce ve lhůtě 14 dnů odpor, může věřitel podat návrh (ve lhůtě 6 měsíců) na vydání tzv. Vollstreckungsbescheid, tj. rozhodnutí (dále jen „platební rozkaz“), které má stejné účinky jako rozsudek pro zmeškání. Na základě platebního rozkazu lze přímo zahájit nucenou exekuci.

Podá – li dlužník odpor proti soudem zprostředkované platební upomínce po uplynutí 14 denní lhůty, je rozhodující, zda byl platební rozkaz soudem vydán, či nikoliv.

– Nebyl – li v okamžiku podání odporu vydán platební rozkaz, je k uplatnění nároku potřeba přejít do sporného řízení. Sporné řízení se zpravidla zahajuje na návrh věřitele. Pokud zůstane věřitel v řízení nečinný (např. nepodá návrh na přechod do sporného řízení), zanikají účinky soudem zprostředkované platební upomínky po uplynutí 6 měsíců od posledního procesního úkonu.

– Byl – li platební rozkaz vydán, může být na jeho základě i přes podání odporu proti soudem zprostředkované platební upomínce zahájena nucená exekuce, nebo v ní může být dále pokračováno. Dlužník má však dále možnost do uplynutí 14 dnů od doručení platebního rozkazu podat proti tomuto odpor. Tento sice nebrání provedení nucené exekuce, vede však k přechodu věci do sporného řízení. Soud, který je příslušný pro sporné řízení, může nucenou exekuci zastavit. Nedojde -li k zastavení, nýbrž k provedení nucené exekuce na základě platebního rozkazu, který byl ve sporném řízení zrušen, má dlužník proti věřiteli nárok na náhradu škody, která mu vznikla provedením „neoprávněné“ nucené exekuce.